Potravinové zahrady. Potravinová soběstačnost.

Je to nádherný pocit, pěstovat si na zahradě vlastní jídlo. Soběstačnost, kvalita, nezávislost, plné dozrání na slunci a absolutní čerstvost. BIO úroveň, jak si ji uděláte. Že nejste býložravci a chcete i maso? I to můžete mít celkem snadno na zahrádce. Ovšem nejen na zahrádce.

Moderní pěstební systémy, třeba aeroponní , umožňují pěstovat třeba ve sklepě a tedy celoročně. Ale i na balkoně paneláku lze vypěstovat až 100 kg zeleniny ročně. "Rezervy tedy máme", jak říkali soudruzi ekonomové před 25 lety.

V současné době probíhá změna návyků stravování, někdo říká potravinová revoluce. Lidé zjišťují, že „jsou opravdu, to co jí“, jak říká jedna paní doktorka, tuší Cajthamlová. Opravdu, strava má přímý vliv na zdraví. Současně velmi rychle klesá kvalita potravin z velkoprodukce, nebo - li, z velkovýroby, což opět neprospívá zdraví strávníků. Občas stoupá i cena, ono kilo paprik je i v parném létě poměrně drahé. Dále lidé prozřeli, že mít maso každý den, což jim vtloukl do hlavy snad soudruh Zápotocký, aby ukázali, že na to máme, není příliš dobré pro naše zdraví. Když již jsme u toho zdravotnictví, ani to již není, co bývalo, často to vypadá, že se soustřeďuje spíše na potlačování symptomů a vybírání poplatků, než léčení příčin neduhů. Opravdu, nestátní zdravotnictví má mnohdy mnohem lepší výsledky, než státní. Navíc se objevují nové pěstební techniky, snižující náročnost na práci a zvyšující výnosy. Proč tedy neprodukovat potraviny na své vlastní zahrádce?

Co všechno se dá pěstovat na zahrádce?

Klasickou zahrádku znáte. Od brambor, přes mrkev, cibuli, česnek a jinou zeleninu, přes dýně a melouny až po třeba zázvor. Velmi lákavé jsou i bylinkové zahrádky. Jenže lze přidat i třeba žampiony, i shitake jsem již zkoušel, snadná je i hlíva ústřičná. No, pojďme k masu. Slepice a králíky asi zná každý, dříve pomalu v každém rodinném domku bylo i 1 - 2 prasata, husy, kachny. Velmi elegantní je i chov ryb v Akvaponickém skleníku.

Chovají se tak kapři, líni, okounovec nilský, pstruzi ale třeba i krabi. Akvaponický skleník má tu výhodu, že pokud vstup do systému, tedy potravu rybám máte bio, celý okruh je bio. Tedy produkce masa a zeleniny.
Ryby někteří lidé chovají i ve vyčištěné vodě z domovní čistírny odpadních vod Akvatik.

Opravdu, v současné době se mnoho lidí vrací ke konzumaci zeleniny, která byla v minulosti dehonestována. Neprávem. Lidé s překvapením zjišťují, jak obrovský kladný vliv na jejich zdraví může mít konzumace zeleniny, ale i ovocných šťáv, obilních tráv, řas jako chlorella , spirulina a podobně.

Jaké jsou nové zajímavé techniky pěstování?

Dříve to byly záhonky a políčka. Později různé stavby. Například Jahodová pyramida umožňuje na ploše 1,7 m x 1,7 m pěstovat až 50 jahodníků, aniž by si konkurovaly. Později vysoké záhony. Ale i skleníky. Hydroponní, aeroponní, nejlépe Akvaponický skleník. Akvaponický skleník, dle odborné literatury, má 10 x vyšší úrodu, než běžný skleník. Proč ho tedy doma ještě nemáte?

Jsou ale i jednodušší systémy. Například v systému samozavlažovacích truhlíků zavěšených na kari síti, lze vypěstovat až 2000 rajčat na 1m² za rok. Již jsem měl i Unifit, taky zajímavý pěstební systém. Tomu bych se chtěl v některém z budoucích článků, věnovat podrobněji. Nyní začínají nastupovat fasádní systémy, tedy vertikální zahrady.

Co si doma vypěstujete, z toho máte dvojnásobnou radost, a nemusíte to kupovat. A kvalita, ve srovnání s velkoprodukcí, bude nedostižná. Chuť, dozrálost, vitamíny, enzymy,vůně...

Nejde o to, zda máte zahrádku velkou, nebo malou, jde spíše o to, jak ji dokážete využít. Dobrou chuť. K práci i k jídlu. 

Autor: Ing. Pavel Sýkora
Zdroj: www.masterenergy.cz

Štítky