Vlhkost v domech a bytech

Může být velký problém. Zvláště na novostavbách, nebo i starších domech po výměně oken, případně zateplení fasády.

1.Novostavby

Jsou li novostavby zděné, a takových je dnes většina, zpravidla se nenechají vymrznout, a ihned po dostavbě se do nich stěhuje uživatel. Je nutno vypařit obrovské množství vody z betonu, omítek , zkrátka mokrého procesu. Proto novostavby první 3 roky spotřebují cca o 30 % a více tepla, na vytápění, než později. Navíc běžná rodina svou činností, ( dýchání, praní, vaření..) denně vyprodukuje až několik litrů vody.

Mnohem horší je, pokud se v domě objeví plíseň. Plíseň je velmi nebezpečná věc pro zdraví člověka. Nejhorší je asi černá plíseň, která se objevuje v „chlebových skříních“ paneláků po zateplení. Ta je dokonce karcinogenní.

Dalším stupněm vlhkosti je nevytopitelnost domu. Přesto, že výkon kotelny je předimenzován o cca 30 %, teplota v novém domku nešla zvýšit nad + 19 stupňů celsia. To bývá v praxi z několika důvodů

- špatná volba stavebních materiálů. Špatnou kombinací i kvalitních stavebních materiálů může dojít k tomu, že zeď vlhne. (lidově hnije). Nebo – li, je kladná bilance vodních par. Tuto závadu by měl odhalit dobrý energetický auditor jež při zpracování podkladů na stavební povolení.

- Nedodělaná tepelná izolace. Dnes na stavbách častý problém, investor třeba z finančních důvodů nepoložil 25 cm kamenné vaty na strop apod.

- Špatně řešenými tepelnými mosty. Např. spousta tepla utíká zbytečně do základů apod.

- U montovaných domů ( dřevodomů) je problém vlhkosti ještě větší. Pokud se nekvalitně provede parotěsná folie, nebo má krátkou životnost, ve zdi domu může zkondenzovat za 24 hodin až 18 litrů vody, což je pro dům této technologie destrukční. ( Kamennou vatu již těžko vysušíte).

Obvykle se toto vše reklamuje topenářům, řka že zdroj tepla je špatný, protože má obrovskou spotřebu energie, nebo v domě je zima.

2. Rekonstrukce

Ve stávajících domech a panelácích se často mění okna a zatepluje fasáda. Pokud se například v oknech zapomene na mikroventilaci (poloha okna), objevují se v panelácích i plísně.

Dříve, když se zateplovalo cca 6 cm polystyrenem, bylo několik domů, kterým se po zateplení zvýšila spotřeba energií na vytápění o 30 %, zvlhla zeď a začala plesnivět. Polystyren bylo nutno strhat. Dnes se již používají větší tloušťky, tyto problémy se nevyskytují.

Další potíže, jak na novostavbách, tak rekonstrukcích, mohou způsobovat tepelné mosty. Velkým problémem dříve bývaly překlady, jak mi již před cca 15 lety tvrdila Ing. Eva Petrůjová z firmy ST Kodek, s.r.o.

Dnes jsou problematické spíše betonové balkonové desky.

Jak na plíseň a výměnu vzduchu?

Dříve se v létě hodně větralo. I půl dne měly hospodyňky okna dokořán. Navíc výměnu vzduch zajišťovala netěsnící okna. Proto bych doporučoval rekuperaci. Pokud zateplujete dům na stav komplexního zateplení A1 70 kWh / m čtvereční a rok, instalací rekuperace dům o velikosti 211 m čtverečních podlahové plochy zvýší dotaci o 137 150,- Kč. Rekuperace vysušuje domy a zajišťuje stále perfektní čerstvý, čistý vzduch. U 12 bytovky Vám například rekuperace zvýší dotaci o 500 000,- Kč.
 

Další možností je nucené větrání bez rekuperace, známé z Anglie pod názvem Zdravý dům:

Další možností je klimatizace. Ta taktéž vysušuje. Vysušuje i ocelová, nebo litinová teplovzdušná krbová vložka. Nevýhodou ale je, že vysušuje vzduch příliš, nárazově ( po uhasnutí ohně ve vložce se ihned sníží teplota vzduch a vlhkost opět sokově stoupne). Ale hlavně přepaluje prachové částice. Což způsobuje pocit žízně a škrábe v krku. Tedy, takové topení je vodné do hospod a restaurací. Tyto vlastnosti nemá mastkový krb. Ten právě naopak příjemně sálá teplo bez přehřívání vzduchu.

U novostaveb se v praxi z důvodu vlhkosti topí i v létě.

Elegantně lze v moderních menších novostavbách vystačit i s digestoří. Ta má dokonce daleko vyšší výkon , než rekuperační jednotka. Viz Energeticky úsporný dům na Zlínsku.

Ovšem dle Ing. Šály, Csc, předního stavebního experta v ČR, dnešní rekuperace představují technický zmetek, nikoliv výrobek. Citelně tam chybí čidlo vlhkosti, které by stálo cca 3,- Kč, ovšem pozvedlo by tento výrobek na kvalitativně jinou úroveň. Toť námět pro kutily, případně konkurenční boj výrobců digestoří, pokud se již raději nedomluvili, aby si nemuseli konkurovat.

Velký vysoušeč vzduchu dříve představovaly radiátory. Panelácích se topilo dříve 90 /70 ( velkou teplotu do radiátorů), tedy bylo nutno používat zvlhčovače. Dnes, po zateplení a výměně oken, kdy teplota topné vody do radiátorů velmi výrazně klesla, je opět nutno řešit vlhkost, ovšem, z jiné strany. Snižovat ji. I v novostavbách je kromě podlahového topení vhodné mít 2 – 3 radiátory. V praxi mají ovšem lidé spíše klimatizace.

Vlhkosti je nutno si všímat i na hotelech a horských chatách. Host přijde v zimě promáčený a posněžený, chce si vše rychle usušit. Většina horských hotelů má sušárny.

Pozor na vlhkost, jde o zdraví a peníze.

Autor: Ing. Pavel Sýkora, energetický auditor
Zdroj: www.kodek.cz

Související články:
Zdravý dům
Rekuperace pro nízkoenergetické a pasivní domy
Rekuperace ano nebo ne
 

Štítky