Bio brambory

Kategorie: ZAHRADA

Erteple, zemňáky, zemáky, každodeňky, kobzole,…Mají spoustu názvů. Je vidět, že v našich krajích zdomácněly. Byly zavedeny někdy za Marie Terezie. A pak již v našich krajích nikdy nebyl hladomor. Není problém je vypěstovat.

Stačí Vám malý kousek zahrádky. Pozor. Již za komunismu se  říkalo : „ Malá zahrádka před okny je buňka kapitalismu.“  Ano, potravinově soběstačný občan se hůře ovládá každé vládě.  Je málo závislý.  Může si říkat, co chce.

 

I současný režim ( pardon společenské zřízení )  dělá vše pro to, aby občané byli co nejvíce závislí. Raději dotuje půdu, která leží ladem.  To je zase kvůli penězům. Z našeho kdysi výkonného  zemědělství je dnes spíše jen torzo. Francouzi chtějí prodávat potraviny do ČR, proč podporovat české zemědělce?  Ale zpět k bramborům.

 

Vypěstování brambor trvá 100 dnů. Je vhodné, dát je na záhon raději dříve. Ovšem dáte – li je příliš brzy, zachladíte je , popř. mohou omrznout. Na Východním Valašsku – Valašsko-klobucku je ideální začátek května. V teplých rocích i v dubnu.  V Kroměříži se sadí brambory již tehdy, kdy ve Val. Kloboukách je na poli ještě sníh.

 

Nejjednodušší je zaorat je. Je to méně pracné, než motykou ručně vykopat důlek a posadit do něj bramboru. Ovšem pokud kopete důlky motykou, můžete sadbový brambor zabalit do novin, nebo do slámy. Jeho růst se urychlí. Pozor – nepolámejte klíčky.

 

Pak brambor 2 x „ohrňáte.“  - přihrne se k němu hlína. Naprostá většina lidí to dělá motykou. Ideální ovšem je, mít „ ohrňák“ sestrojený z motorky. S jedním kolem, radlicí, i půlhektarové pole máte ohrnuto za 2 hodiny.   

 

Mezitím musíte občas stříkat proti plísni. Většina zahrádkářů ovšem žádné postřiky neprovádí. A párkrát provést sběr mandelinek. Otřepat bramborovou nať do kýblu. Provedete – li to včas, máte málo práce. Pokud zaváháte a mandelinky se přemnoží, práce budete mít více. Na závěr, po uschnutí bramborové natě, zemáky vykopete, nebo vyořete. Pak je uskladníte v pytli v temném sklepě. S těmito zásobami můžete čekat na vánoce a nestrachovat se z inflace a spekulativního kapitálu.

 

Nářadí

 

Naprostá většina zahrádkářů vystačí s motykou a rýčem. Chcete – li šetřit čas, nebo máte li větší pole, je vhodný pluh, traktůrek a ohrňák.  Znám kluka, který se přistěhoval z Hané na Valašsko. Když šel poprvé na pole, nesl si velkou širokou motyku. Párkrát s ní kopl do země a pak ji zahodil do chrastí. Na Valašsku je tuhá zem, používají se mnohem užší motyky.

 

Ještě bych připomněl příhodu pana profesora   XY  ze strážnické SZTŠ.  Chtěl pomoci svému švagrovi ve Smolině na Valašsku.  Říká, „vezmu teru – traktor z vinohradu ze Strážnice , přijedu a poořu  ti pole.“    Přijel, traktor zajel do brázdy, zavyl a ukroutil hřídel. Opravdu, na Valašsku je hlína poněkud jiná, než ve Strážnici. „Zemáky a zelé živobytí celé.“ 

 

Říkali naši předkové a měli pravdu. Zajímavé je, že z hlediska lékařského Knedlo vepřo zelo je ideální složení stravy. Bílkoviny, tuky, vitamíny.  Znám i Italy, kteří žijí na Valašsku a říkají : „je dobré jíst jídlo té země, kde lidé bydlí“.  A rádi jedí brambory a vepře. A po smaženém sýru s bramborem  se jen oblizují.  „O Chorvatských celnících pronásledujících  kvalitní české vepřové řízky je zbytečné psát.“ 

 

Ziskovost

 

Na políčku cca 10 x 30 m lze vypěstovat asi 3 metráky brambor. Tedy 6 pytlů. Je otázka, jak si brambory ceníte. V hypermarketech  lze koupi polské brambory cca 4,50 Kč / kg. Tedy roční tržba z „plantáže“  1350,- Kč. 

 

No jo, pokud ale se podíváte vedle na biopotraviny, tam je cena jiná. 60,- Kč / kg. Pak jste vypěstovali na malém políčku 18 000,- Kč. A to je již velmi zajímavé, že?  A budete to mít skutečně bio. Nejen „přelepenou nálepku“.

 

Další výhoda bramborového pole

 

Často se doporučuje brambory zasít kolem novostavby. Z důvodu úpravy země před okrasným zatravněním.  Myslím ale, že k tomuto účelu je  výhodnější  Lucerka ( jetel) nebo  pohanka.

 

Na závěr jeden vtip:  Hádá se americký, český a ruský zemědělec, kdo má lepší zemědělství. Čech říká: „ My zasadíme brambory a kopeme je za 100 dnů. Američan říká: „ My za 8 týdnů“. Rus říká : „ ráno brambory zasadíme a večer je již vykopeme“. Ale to není možné, odporují mu Američan i Čech.“  „Ale je“, říká Rus, „houby víte, co je hlad“. 

 

Po ohlášeném naplánovaném nedostatku potravin ( zemědělství je dnes opět plánováno) jsou hojně vidět políčka brambor  kolem rodinných domků. Zřejmě přichází opět doba zahrádkářů. „ Myslivci a zahrádkáři, myslivci a zahrádkáři,..“  vzpomínáte? Byli to nepřátelé socialismu a vypadá, že ani kapitalismus bruselského typu je nebude mít příliš  rád.  Zahrádkáři kazí kšefty potravinovým řetězcům. Dnes je tendence raději mléko vylít do kanálu, než zlevnit.

 

Je jisté, že potraviny tak budou jen zdražovat. Buď z důvodu nedostatku, nebo přebytku. Pokud by jste chtěli pěstovat pšenici, je to ještě mnohem jednodušší, než brambory. V době, kdy se státem řízení a podporovaní zemědělci vrhli na biopaliva  ( řepka,  pšenice - líh do benzínu ) tak  zahrádkářství bude opět vzkvétat.

 

I důchodci dnes preferují zeleninu a ovoce z vlastní zahrádky. Proč? Je vyzrálé a čerstvé. Což nelze tvrdit o „průmyslové zelenině“. Ta se sklízí nedozrálá a dlouho se skladuje.  Úplně jiná kvalita.  Např. banány ( ty asi pěstovat doma nebudete, ale nikdy neříkej nikdy) se vozí velmi nedozrálé. Dozrávají v Praze v boxech s Argonem. Nejprve se jim v boxech topí, později zase chladí. Je nutno jejich zrání načasovat na dobu poptávky.  Mnoho slunce tedy neuvidí.  Jednou jsem si koupil v supermarketu banán, který byl tvrdý jako jablko a taky tak chutnal. Domácí je domácí.

 

Dobrou chuť a příjemnou práci na čerstvém vzduchu Vám přejí

 

Ing. Sýkora Pavel  a  www.kodek.cz  

Štítky

  Doporuč přátelům

Vaše názory