Cizí postřiky na naší zahrádce

Vloni se mi známí stěžovali, že na zahrádce nic nevypěstují. Vždy v srpnu, poté ci místní zemědělec postříká pole, vše jim na zahrádce "dozraje a uschne".

Zdálo se mi to nereálné. Potkal jsem ale jednoho dodavatele traktorů a ten mi potvrdil, že na polích se dnes používá spousta postřiků. Třeba na jaře se obilí, sotva vzejde, stříká postřikem, aby hned začalo tvořit kolena.

Letní dozrávací postřik je běžný. Pokud se nedodrží agrotechnické podmínky, můžou být postřiky zasaženy i okolní zahrádky. I včelaři dnes tvrdí. Hlavním škůdcem včel je člověk. Včelám se dnes nejvíce daří ve městech. Vypadá to, že mýtus zdravého bydlení na venkově se skutečně stává mýtem. Ve městech je mnohdy dnes zdravější bydlení, než na venkově.

Ve městech jsou dnes velké možnosti samozásobení. Například elektřinu. Stále více domků ve městech má elektřinu - ostrovní systém. Většinu spotřeby jim pokryjí fotovoltaické panely, leden musí dovyrábět elektřinu např. benzinovou centrálou. Stejně tak dnes ve městech začíná "kvést“ pěstování potravin. Na balkoně v paneláku lze vypěstovat až 100 kg zeleniny, ovšem pokud máte malou zahrádku, zeleniny můžete mít mnohem více.

Jsou různé systémy pěstování potravin bez půdy - hydroponie, aeroponie, případně akvaponické skleníky. Zajímavá je i systém polohydroponie - jak vypěstovat 2000 rajčat na 1 m².

Další systémy jsou Vysoké záhony, případně Jahodové pyramidy. Ve své doby byl vysoce populární Unifit. Opět systém jak na malé zahrádce vypěstovat hodně zeleniny. Sám jsem ho užíval, výborně se mi osvědčil.

Po doplnění o zavlažování to může být zajímavá vysoce výnosná, bezpracná technologie. Prepeři však začínají vyrábět indiánskou černozem, tzv. Teru Pretu.

Možnosti tedy jsou.

Autor: Ing. Pavel Sýkora
Zdroj: www.masterenergy.cz

Štítky