Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navraceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv se do půdy dodává také humus, který velmi dobře působí na vlastnosti půdy.
Svou vysokou hodnotou pH působí proti okyselování půdy. Zralý kompost lze použít pro různé účely:
-
Na jaře přidáváme k zelenině a ke květinám. Podpoří se úrodnost půdy a rostliny jsou zásobovány potřebnými živinami.
-
Větší množství kompostu nahrneme k ovocným či okrasným stromům. Vrstva kompostu má příznivý vliv na přijímání dešťové vody a kyprost půdy.
-
Při zakládání nových zahrad nebo trávníků pokládáme kompost ve vrstvě 1 až 2 centimetrů, doporučeno lehce zkypřit.
-
Při údržbě trávníků - častým sekáním přichází tráva o potřebné živiny. Kompost rozhozen na jaře a v létě (mulčování) umožní provzdušnění trávy, udržení vlhkosti a brání růstu plevele. Pro pěstování rostlin v květináčích smícháme kompost a půdu či písek v poměru 1:1.
Kompost je nejlepší používat od jara do srpna.
Problémy při kompostování
V kompostu nedojde k horké fázi - nejčastější příčinou je vysoká vlhkost a nedostatek vzduchu. Pak je nutné přidat suchý materiál a promíchat. Další příčinou může být kyprost materiálu (kompost ze slámy). Je vhodné jej sešlapat a případně zalít.
Kompost zapáchá - několik hodin po promíchání by již neměl kompost zapáchat. Pokud se tak děje, je výchozí materiál buď příliš bohatý na dusík nebo příliš bohatý na uhlík. Upravíme vhodnou kombinací surovin (viz tabulka č.1).
Kompost nevoní po lesní půdě - kompost není dostatečně zralý, lesní vůni způsobují látky, které se tvoří až v poslední fázi zralosti.
Kompostování je přírodní proces, při kterém dochází k rozkladu organických odpadů působením mikroorganismů, vody a kyslíku na humusové látky.
|
Co je vhodné ke kompostování
- ovocné a zeleninové odpady
- kávové a čajové zbytky
- novinový papír, lepenka, papír. ručníky
- mléčné produkty
- posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky
- třísky, piliny, hobliny, kůra
- trus hospodářských zvířat
- popel ze dřeva
- skořápky z ořechů
|
Co není vhodné ke kompostování
- kosti, odřezky masa, tuky
- chemicky ošetřené materiály
- rostliny napadené chorobami
- slupky z tropického ovoce, pecky
- popel z uhlí, cigaret
- časopisy
- oddenková plevel
- plasty, kovy, sklo, kameny
|
Základní podmínky pro kompostování
- vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N = 30:1
- vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %
- materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.
- hrubší suroviny je vhodné podrtit na malé části
- pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdy či hotového kompostu
Kompostování
1. Doporučený poměr C:N můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce. Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.
| Surovina |
C:N |
| Posekaná tráva |
20:1 |
| Odpad z kuchyně |
20:1 |
| Hnůj skotu |
20:1 |
| Koňský hnůj |
25:1 |
| Listí |
50:1 |
| Jehličí |
70:1 |
| Sláma |
100:1 |
| Kůra |
120:1 |
| Dřevo |
200:1 |
| Piliny |
500:1 | |
Tab.č.1. Poměr C:N v některých surovinách ke kompostování |
Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.
2. Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce.
3. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“).
V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek Hromada kompostu se může zahřát až na teplotu 65°C. V druhé fázi dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě. Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o polovinu).
Kompostéry na obrázcích vyrábí firma JELÍNEK-TRADING spol.s r.o.
Související články: Kompost, kompostování, kompostéry - II.díl
zdroj: www.kompostery.cz