Ohniště - pokračování

Konec trubky pro tyčku grilu jsem musel rozřezat a roztáhnout, aby vznikla taková "miska". To proto, aby se např. kuře nemuselo napichovat na gril přímo v ohništi (nepohodlné, navíc velký žár), ale mohlo se připravit a pevně na gril připevnit mimo ohniště, a po té, co se část tyče grilu prostrčí přes levou stěnu ohniště, se druhá část s kuřetem zasune v pravé stěně ohniště do zazděné trubky, a v levé části se položí právě do této "misky". Pak se díl prostrčený přes levou stěnu ohniště sešroubuje s dílem, který je již umístěn v ohništi a na kterém je kuře, a může se začít grilovat. Důležité je, aby závit na grilovací tyči byl v opačném směru, než je její otáčení, aby se otáčením nevyšroubovával. Grilovací motorek, který je však umístěn vně ohniště krbu (nazahřívá se žárem z ohniště), se dá pustit na obě strany.

Na vrchní část ohniště jsem umístil krbovou klapku, která je litinová a je umístěna v kovovém rámečku, na kterém jsou navařeny packy pro zazdění. Na ovládací tyči je přivařena pásovina, která je ke klapce připevněna pomocí šroubů. To proto, aby bylo možné klapku po zazdění rámečku vyjmout a vyměnit.

Šamotovou část ohniště jsem pak obezdil z obou bočních stran i zezadu obyčejnými cihlami s obyčejnou maltou. Na konce tyče ovládací krbovou klapku jsem navlékl kousky trubky, které se pak po zazdění zkrátí pilkou na železo dle potřeby, resp. zároveň s konečnou omítkou krbu. Zatím je však nutné je nechat delší.

Než jsem začal zdít malé udírnové ohniště, připravil jsem si dvířka malého ohniště a rámeček litinové plotny, který jsem však nakonec nepoužil z obavy, že by se při vysokých teplotách mohl zkroutit. Proto jsem nechal litinovou plotnu (viz. níže) jen volně položenou, ale rámeček jsem také využil, a to do komínového věnce jako výztuhu (viz. níže).

Rámeček dvířek malého ohniště jsem usadil a zapřel "do váhy".

Pak jsem ho obezdil, a vytvořil tak vlastní ohniště. Toto ohniště je samozřejmě také ze šamotových cihel, které jsou spojeny šamotovou maltou Keravit s vodním sklem.

Pod vrchním šárem jsou vidět železné kolíky na litinový rošt, neboť toto ohniště nebude sloužit jen jako dálkové ohniště pro udírnu, ale také jako ohniště na vaření.

Detailní pohled na železné kolíky pro litinový rošt. Musejí být velmi masívní (průměr 2 cm), aby se neroztavily.

Po dozdění malého ohniště do jeho konečné výšky jsou kolíky na rošt v jeho polovině. Zadní část ohniště jsem musel vyzdít zešikma, aby měl oheň lepší tah (tzv. "kouřový nájezd"). Existuje totiž jedna zásada, kterou jsem musel mít pořád na paměti. Kouř nesmí mít v cestě žádné ostré přechody, o které by se mohl srážet a vracet zpět. Jeho cesta do komínu musí být proto ve všech zatáčkách oblá, a na celém jejím úseku nesmí být žádná ostrá hrana.

Vedle malého ohniště bude obloukovitý přístavek na dřevo nebo grilovací potřeby, jehož horní část bude tvořit pracovní pult na přípravu masa ke grilování. Oblouk bude z estetického hlediska stejný, jako u velkého ohniště, proto na něj použiji stejnou dřevěnou šablonu. Ale o tom až později.

Na vrchní část malého ohniště jsem umístil litinovou plotnu s otvorem pro kotlík. Měla být původně v železném rámečku, ale jak jsem výše uvedl, od tohoto řešení jsem upustil. Za litinovou plotnu jsem musel zabudovat železný překlad, na kterém bude postavena zadní stěna, ve které bude kouřovod do udírny. Ale o tom až v další kapitole.

Šamotová malta žárem vypadá, proto je nutné každý rok ohniště šamotovou maltou přespárovat. Díky pokroku ve stavební chemii však dnes existují speciální termotmely, kterými ohniště po roce přespáruji. Termotmel by již vypadnout neměl. Až k tomu dojde, budu informovat. O jednom termotmelu je pojednáno v závěrečných kapitolách tohoto seriálu.

Autorem článku je Bc. Jaromír Šigut

Zdroj: www.sigut.cz/krb.htm

 

Související články:

 

Stavba krbu - I. díl

 

Stavba krbu - II. Díl

 

Stavba krbu - III. Díl

 

Stavba krbu - V. Díl

Štítky

---

  Doporuč přátelům