Vytápění bazénu

Mít u rodinného domu bazén se dnes považuje za standart. Zvláště u novostaveb. V praxi ale vidíme, že venkovní bazén bez vytápění je na nic. Běžné léto např. na Valašsku znamená cca 3 dny za celé léto vhodné ke koupání

Bazény u rodinných domů se vytápí:   

a) Zemním plynem, kotlem na uhlí  

Zemním  plynem vytápět venkovní bazén u rodinného domu je dnes velmi drahé. V Tišňově jsme v roce 1997 instalovali vytápění venkovního betonového bazénu 3 x 7 m automatickým ekologickým kotlem. Bazén měl akrylátové zakrytí. Měli jsme obavy, že teplo uteče neizolovaným betonem do země. Není to tak. 90 % tepla a bazénu utíká vzduchem.

Byl jsem se tam podívat 3. listopadu. Venkovní teplota vzduchu byla +2°C. Byla středa,    teplota bazénu byla + 27 °C. Majitel mi řekl: v neděli jsme bazén vytopili na + 30°C. Pozvali starostu a ředitele gymnázia a udělali zakončení bazénové sezóny. Přesto, že bazén nebyl od neděle vytápěn, venku bylo nevlídně, sychravé podzimní, téměř zimní počasí, teplota bazénové vody  poklesla jen o 3°C.

Bazén spotřeboval stejné množství paliva, jako celý rodinný dům. Cca 60 q paliva v automatickém ekologickém kotli. Zemním plynem by se majitel asi nedoplatil.      

 b) Solární  - plastový  absorbér   

Používá se pro sezónní otop bazénů. Umožňuje prodloužení sezóny o měsíce květen, červen a září.

Systém, který jsme vhodně nadimenzovali a  instalovali na Žlutavách začátkem května, po 3 dnech vytopil bazén na +29°C. Poté regulační elektronika odpojila vytápění bazénu.

Plastový absorbér má v létě vyšší účinnost než vakuové solární kolektory ! To je dáno jeho konstrukcí. Je včetně ochrany proti UVE záření . Je samouchladitelný, tzn. že v létě se Vám kolektory nepřehřejí.         

c) Vakuové trubicové a kovové deskové kolektory  

Používají se spíše pro zimní, jarní a podzimní provoz. Nebo naopak, bazény slouží k zachytávání přebytečné solární energie v létě, aby se solární systém v létě nepřehřál. Solární systém je velmi dobrá věc, je to energie zadarmo , má však svá úskalí. Jak říká můj dobrý kamarád , energetický expert  s dlouholetými zkušenostmi ing. Vítek,  půl roku je tma neboť je noc. Zbývající část roku je složitá. V létě Vám dá solární systém 80 % tepla, v zimě 20 %.

Systém musí být vhodně nadimenzovaný, aby tento proměnlivý přísun energie snesl.  

d)Tepelná čerpadla   

Pro vytápění bazénu se používají nejčastěji tepelná čerpadla vzduch – voda. V létě mají obrovskou účinnost. Topný faktor je běžně kolem 6. Tedy jsou velmi úsporná. Ne všechno, co je na trhu, je však vhodné i pro zákazníka. O tom se mohl přesvědčit i pan B. V síti jednoho velkého prodejce koupil výhodně bazénové tepelné čerpadlo 5,5 kW. S titanovým výměníkem, v ceně 20 – 30 tisíc Kč. Má bazén 3 x 4 m v rodinném domku  důkladně prosklený. Když přišel  nezávislý chladařský odborník  pan Petrůj, zařízení mu nainstalovat, zjistil, že má výkon 4,5 kW. Po 24 hodinovém provozu tohoto tepelného čerpadla se teplota bazénu zvedla o 1 oC. Tedy lze konstatovat, že se jedná spíše o udržovací zařízení, než o  nabíjecí zařízení. Toto zařízení může udržovat teplotu bazénu, ale nikoliv ho natopit. Potřeboval by 2 – 3 taková tepelná čerpadla, aby to mělo význam.   

Pro venkovní bazény běžných rodinných domů je vhodné používat tepelná čerpadla vzduch-voda s titanovým výměníkem o výkonu 11 – 12 kW. Tento výkon spolehlivě zajistí vyhřátí bazénu.  Cena takového tepelná čerpadla se pohybuje kolem 90.tisíc  Kč.   

Know-how:  

Všechny výše uvedené způsoby vytápění vyžadují výměník. Dříve se používaly nerezové výměníky v ceně do 20.tisíc Kč. Protože nerez trpěla chlorem a chemikáliemi , se dnes často používají  titanové výměníky v ceně kolem 70.tisíc Kč.  Vždy je však nutno pustit filtraci bazénu i v domě kdy vodu v bazéně filtrovat není nutné.  Filtrační čerpadlo má 400 – 1 200 W. Jeho pohon proto není levný. Výměník musí být taktéž vhodně nadimenzován  zvláště u tepelných čerpadel. Proto se dnes začínají používat solární trysky a jiné elegantnější způsoby. Pak není nutno provozovat celý den cirkulační čerpadlo a platit drahou elektrickou energií.    

Autor: Ing. Sýkora Pavel

Zdroj: www.kodek.cz

Štítky