Proč netopí hlubinné vrty?

V Klimkovicích na kopci je větší rodinný dům. Před lety s velkou slávou zlikvidovali přípojku na zemní plyn. Dokonce velmi ostře (sprostě) nadali pracovníkům plynárny. Nějaký prodavač tepelných čerpadel jim vnutil hlubinné vrty. Zřejmě nebyly vhodně dimenzovány. V loňském roce byla dlouhá zima. Poddimenzované vrty se vyčerpaly, zamrzly a netopily. Topil pouze elektrokotel, který je součástí tepelného čerpadla. Kontrolky svítily, tepelné čerpadlo vrčelo, majitel si liboval, jak moudře si vybral. Zúčtování elektřiny jej nemile překvapilo. Náklady na propagované  „teplo z hlubin nitra Země“ byly obrovské.

Běžel zpět na plynárny a prosil je, aby mu opět zřídili přípojku na zemní plyn. Zaměstnanci mu však řekli, že s takovými lidmi, jako je on, nechtějí mít nic společného.

Ne každý, kdo prodává a montuje tepelná čerpadla, jim taky rozumí.

V Krkonoších je malinký penzion. 6 lůžek. Tepelné čerpadlo – hlubinné vrty, 33 kW. Přesto, že majitel dal dvojnásobek hlubinných vrtů, náklady na vytápění jsou poměrně velké (100 000,- Kč /rok). Majitel se dokonce prohlašuje za odborníka v oblasti vytápění tepelnými čerpadly a hledá zákazníky.

Nad tímto penzionem je horský hotel. 60 lůžek. Tepelné čerpadlo 90 kW zde instalovala firma ST Kodek s.r.o.  Investice, včetně rekonstrukce kotelny byla obdobná, jako u maličkého penzionu.   Hotel zaplatí  za teplo jen 140 000,- Kč ročně. Rozdíly jsou tedy markantní.

Stále více firem přichází na to, že s hlubinnými vrty není něco v pořádku. Zřejmě ve Skandinávii je jiné podloží, než v ČR. Ve Skandinávii je Žula monolit. V ČR je v zemi všechno možné, a navíc jsou zde různé vrstvy.  V ČR tedy nelze očekávat stejné výsledky,  a stejnou účinnost, jako u tepelných čerpadel z hlubinných vrtů  ve Skandinávii.

Nedávno vrtali tepelné čerpadlo pro Vysokou školu báňskou v Ostravě. Do každého metru dávali tepelný snímač. Rádi by se dozvěděli, co se v zemi děje.

Dle zkušeností z Rakouska a Německa , dochází v našich podmínkách k postupnému vychlazování vrtů. Za 10 let údajně u některých vrtů poklesne výkon na polovinu ! Hlubinné vrty se tam objednávají úplně jinak, aby se tomu zamezilo. Zvláště tam, kde v létě topíte vrtem do bazénu, vrt se nemá šanci zregenerovat, je – li poddimenzovaný. 

Většině majitelů tepelných čerpadel z vrtů to ani nevadí.  Tepelné čerpadlo mají jako reprezentativní záležitost, dostali ho se slevou, drahé značkové,  od usměvavého dealera, a to bylo výhodné -  příliš se nezajímají o to , kolik protopí. Skutečně, jedna úřednice se mi pochlubila, že tepelné čerpadlo má doma.

Ptal jsem se : "Kolik zaplatíte za elektřinu ? "

"Málo, máme tepelné čerpadlo."

"Dobře a kolik to je ?"

"No málo, máme ekotarif – levnou elektřinu pro celý dům."

"To má každý, kdo má tepelné čerpadlo. A kolik protopíte?"

Až po páté otázce mi sdělila, že jen 24 000,- Kč, neboť dům je silně zateplen a malý.

Znám lidi, co mají taky tepelné čerpadlo, avšak mnohem levnější. A neprotopí ani polovinu, zněla moje odpověď.  

Je mi jasné, že tyto informace někdo použije jako argument proti tepelným čerpadlům. Proto bych jen dodal : „ Když 2 firmy dělají to samé, nikdy to není to samé.“

Správně dimenzované tepelné čerpadlo je úsporné, všem ho doporučuji a nemusí být příliš drahé. Viz Nízkoenergetický dům.

Jeden můj známý, sloužil v cizinecké legii ve Francii. Asi 18 let. Jeho heslo je : „ Nejen ekologie je o informacích, nýbrž i ekonomika.“

Někomu peníze ulítnou komínem, jiný se zajímá o to, kolik co stojí.