Stavební materiály nejen pro pasivní domy

Stává se občas, že např., po uvedení polystyrénových tvárnic na trh, je chtěli všichni. Pak se několik domů postavilo. Některé měly potíže se statikou, jinému se např. roztekla zeď poté, co zatopil v krbu. Ne vše je tak dokonalé, jak v reklamě vypadá.

Plná cihla

Stavebníci, kteří chodí na přednášky architektů pasivních domů a energetických auditorů, stavějí z plné cihly 25 cm + tepelná izolace.  Plná cihla je nepřekonaný materiál. Velmi pevná, nepraská, perfektně akumuluje teplo i chlad. Stačí tloušťka zdi 25 cm. Jen je to pracné, z ní stavět. Kupodivu, i v 21. století,  cihla je cihla, vyzkoušený, ověřený materiál.

Děrovaná cihla např. Porotherm

Má to být cihla s vylepšenými tepelně izolačními parametry. Mimo, to, že je děrovaná, navíc se do hlíny přimíchávají piliny, takže je cihlová hmota pórovitá. Snižuje se však pevnost, Porotherm je křehký, mnohdy již na stavbu dovezou rozpraskané cihelné bloky, zdění taky není ideální. Viz foto. Když navíc do zdi zasekáváte rozvody vody a elektřiny, hodně se cihla rozdrtí. Architekti a projektanti tento materiál moc rádi nemají. Výhodou je celkem dobrá akumulace tepla i chladu a pevnost. I příčky z Porothermu nejsou špatné, jen náročné na zdění. Tyto cihelné tvárnice se do sebe zasouvají „do zubů“ tedy pero drážka. Poměrně rovné přesné zdi, malá spotřeba omítky. Perfektní, snadná a rychlá je stavba stropu systémem Porotherm. I přes negativní vlastnosti já stavím z Porothermu 30 cm + 10 cm polystyren.

Plynosilikáty – bílé tvárnice, např. YTONG

Snadná,  rychlá  a přesná stavba. Z toho mohou zdít „ i děti“. Poměrně velké bloky jsou lehké, zdí se na lepidlo. Velmi malá spotřeba omítky. Architekti, projektanti i zedníci tento materiál mají rádi. Snadné zasekání rozvodů vody a elektřiny do zdi. Nevýhodou je nižší akumulace tepla a chladu. To je vhodné ve stavbách doplnit podlahovým vytápěním.

Další nevýhodou jsou svislé praskliny vzniklé pravděpodobně smršťováním nestabilizovaných tvárnic. Aby je investor  neviděl, je vhodné zakrýt z venku i místnosti zevnitř perlinkou.  Praskliny se projeví asi po 1 až 2 letech po vyzdění. U příček se mi zdá, že špatně zvukově izolují. Rozhodně však lepší, než sádrokarton. Vhodný materiál pro stavby svépomocí.

Montované domy

Stále více domů se dnes staví jako montovaných. Prodávají se taky pod názvem dřevodomy. Jde o konstrukci z dřevěných hranolů, z obou stran pokrytou prefabrikovanými deskami, uvnitř kamenná vata. Hlavní výhodou je, že bydlíte za 50 dnů. Nevýhodou nižší životnost.

Perfektní tepelně izolační odpor, ale velmi nízká tepelná akumulace. Tu je vhodné vylepšit podlahovým vytápěním.  Pokud jej stavíte v pasivním standardu, velmi náročné na kvalitu provedení. Nevýhodou je nižší „rejting“, který montovaným domům přisuzují realitní kanceláře. Montovaných domů se staví stále více.

Dřevěnice

Dnes je to velký hit, mnohdy znak luxusu. Dříve nutnost, nejdostupnější stavební materiál. Dnes na Slovensku dřevěnice již nevyhovuje STN, musí se dodatečně tepelně izolovat. V ČR jsou normy tepelné izolace mnohem měkčí, materiál postačuje ČSN – požadavkům na tepelně izolační odpor. Je to živý materiál, musíte se o něj starat. Stavba vám po 2 – 3 letech sedne o 11 až 15 cm. Dnešní dřevěné  stavby je velmi ošemetné porovnávat s minulými. Tvrdit „dřevo vydrželo staletí“, je zavádějící.

Každý Slovák, když se vrátil a Ameriky, první místo dřevěnice stavěl zděný dům. Město Valašské Klobouky by mohlo vyprávět. Bylo celé dřevěné, několikrát vyhořelo. Dřevěné měli Klobučané  i hradby. V boji s Turky, Tatary, a jinými i muslimskými národnostmi se neosvědčily. Daleko více se osvědčilo klobucké městské dělostřelectvo.

Valašské Klobouky měly i svou armádu v pohraničních bojích. Jednou dokonce preventivním výpadem do Uher zahnali Rakoczyho vojáky, chystající se plenit Valašsko, na ústup.  Valaši měli své výsady, mnohem dříve než Chodové. Asi od 12 -13 století měli právo nosit zbraň a neplatit daně.

Zato blízký kamenný Broumovský hrad nebyl nikdy dobyt. Klobucký zděný kostel je taky z poloviny 12 století, jen husité, šířící ohněm a mečem „humanismus“  po celé Evropě, ho vypálili.

Dříve se dřevěnice stavěly z jedle. Tesané trámy. Takový trám jsme měli doma z 200 let staré Staňkové dřevěnice ze Vsetína. Byl „ jak nový“, bylo škoda ho řezat. Dříve se dřevo těžilo jen v zimě, ze starších ( mohutnějších , pevných) stromů. Dnes se staví ze smrku,  těží se kdykoliv, řeže se. Dřevěnice je ale i tak krásná stavba.

Betonem vylévané stěny – např. Durisol,

Jde o tvárnici ze dřeva + cement, dovnitř se dá polystyren a vylije se to betonem. Durisol má tepelné mosty, neboť polystyren není po celé ploše. To, co z něj stavěli, zpravidla svépomocí, tento materiál velmi chválili.

Termoblok

Má to být pálená cihla, tvar ulity, vyplněná polystyrenem. Blok je lehký. Není levný. Tepelný odpor R = 6,6 tedy materiál pro pasivní domy. Je lehký, tedy akumulační vlastnosti nebudou nejlepší. Bungalov bych z tohoto materiálu klidně stavěl, u vícepatrových domů bych měl obavy z pevnosti. Akumulační vlastnosti tohoto materiálu by bylo vhodné doplnit podlahovým otopným systémem. 

Domy kryté zeminou

Velmi zajímavá konstrukce. V USA se staví od 70 let minulého století, hlavně na rovině. Mají to být domy nezávislé na výpadcích sítí civilizace a snadno provozně ufinancovatelné i z důchodu. Základem je železobeton – asi 30 cm. Ten se proti vlhkosti izoluje jílem, tepelná izolace je 10 cm styroduru, pak se vše ze 2 až 3 stran přihrne zeminou. Bydlíte taky za 50 dnů. Vysoce odolné přírodním katastrofám, teroristickým útokům, utáhnutelné i z důchodu. Velmi bezpečné i pro důchodce.  

Slámové domy

Pro výstavbu domů lze použít i balíky slámy. Omítnuté, mají celkem dobrou i požární odolnost. Tuším P 90. Tedy 90 minut do prohoření stěny.  Viděl bych to spíše jako zajímavost, než standardní stavební materiál.

A co vytápění?

Vidíte, že žádný materiál není absolutní. Každý má své výhody a nevýhody. Rozhodně bych doporučil dobře dům  tepelně zaizolovat. Proč ne pasivní standard.  Energie budou stále už jen zdražovat. Vše doplnit podlahovým otopným systémem, nejlépe vysoce účinným tepelným čerpadlem. Tedy měděné vrty, nebo měděné  výkopy. Ne vzduch voda, systém tepelných čerpadel vzduch voda není k pasivním domům, ani nízkoenergetickým domům vhodný. V době, kdy tyto domy vyžadují topit, tepelná čerpadla vzduch voda již téměř  netopí.  Jejich výkon i účinnost s klesající teplotou venkovního vzduchu taky klesá. Naopak měděné vrty a výkopy, popř. voda – voda mají výkon nezávislý na venkovní teplotě vzduchu.

Autor: Ing. Sýkora Pavel

zdroj: www.kodek.cz

Štítky