Co může pro domácnosti znamenat zintenzivnění přechodu k obnovitelným zdrojům energií?

Počínaje příštím rokem, přechod k obnovitelným zdrojům energií v Evropě zařazuje na vyšší rychlost. Změny, které již dnes mají jasnou podobu, se týkají i tuzemských domácností a firem, byť toto téma v médiích prozatím nijak zvlášť nerezonuje.

Nový systém obchodu s emisními povolenkami platný od 1.1.2021, prostředky z Fondu obnovy, jež má členským zemím EU pomoc vyrovnat se s dopady pandemie koronaviru, zaostávání za plány na snižování emisí skleníkových plynů, to jsou hlavní důvody zintenzivnění přechodu k obnovitelným zdrojům energií.

Kromě emisí skleníkových plynů v průmyslu a dopravě, předmětem zvýšené pozornosti se stávají i domácnosti, které se na celkových emisích oxidu uhličitého podílí zhruba z jedné třetiny. Byť by se z novinových titulků mohlo zdát, že země Evropy patří k těm s největším smyslem pro ekologii, opak je pravdou. V celosvětovém měřítku, Evropa zaostává za Čínou, Japonskem a Spojenými státy Americkými, které hraji prim v zavádění obnovitelných zdrojů energií. Evropa se sice může pyšnit tím, že Švédsko je zemí s nejvyšším počtem tepelných čerpadel ve vztahu k populaci, tím však výčet úspěchu končí. Aktuální situaci dokreslují statistiky, kdy ze zhruba 20 000 000 celosvětově instalovaných tepelných čerpadel, pouze zhruba 1 000 000 připadá na země Evropské unie.

Toto by se ale mělo nyní změnit, a to právě za pomoci výše uvedených opatření, tj. zvýšení ceny energií z fosilních paliv skrze nový systém obchodu s emisními povolenkami, penězi z Fondu obnovy a také plány měst typu Vídeň, Frankfurt, Milán, Stockholm, Barcelona apod. na dosažení karbonové neutrality.

Tuzemské domácnosti se sice mohou těšit „volnějšímu režimu“, kdy je neohrožuje zákaz užívání kotlů na zemní plyn, topné oleje či biomasu, i přesto by však měly myslet do budoucnosti a výběr nového zdroje tepla přizpůsobit novým trendům, kdy roste důraz na nízkou energetickou náročnost a minimální uhlíkovou stopu. V oblasti vytápění a chlazení nemovitostí jsou v Evropě zdrojem číslo jedna tepelná čerpadla, jejímuž masivnímu rozšiřování napomáhají státy dotacemi na pořízení či nižšími daněmi. Proč právě tepelná čerpadla? Zkušenosti z předchozích desítek let, v rámci Evropy zejména ze Švédska, ukazují, že:

• Tepelná čerpadla dokáží produkovat stabilní objem tepla bez ohledu na aktuální povětrnostní podmínky.
• Tepelná čerpadla mají vysokou efektivitu provozu, kdy dokáží vyrobit tří až pětinásobek energie spotřebované provozem (výkon tepelných čerpadel je udáván ukazatelem SCOP – sezónní průměrný topný faktor). Pro veřejné i rodinné rozpočty toto znamená úlevu v podobě nižších cen energií.
• Tepelná čerpadla jsou schopna dlouhodobého bezproblémového provozu, ještě dnes najdete ve Švédsku jednotky instalované v 70. letech minulého století.

Způsob vytápění nemovitosti může v budoucnosti rozhodovat o její ceně, případně dalších nutných investicích, tak jak je už zažili například majitelé nemovitostí s neekologickými kotly na tuhá paliva, které nebude možné od roku 2022 používat. Podobného zákazu by se mohly dočkat, resp. v některých evropských zemích mají tyto zákazy reálné obrysy a termíny, kotle na zemní plyn, topné oleje, biomasu či další část kotlů na uhlí, dřevo.

Zdroj obrázku: Studio Harmony / Shutterstock.com

Štítky