Nespavost

Takové podcenění může mít podobu věty: „To víte, dneska špatně spí každý, to musíte nějak přemoci”. Druhým extrémem může být lékař, který napíše předpis na klasické hypnotikum, aniž by se nějak podrobněji zajímal o charakter pacientových potíží. Spoléhat na jednoduché řešení v podobě pilulky by mohlo být ošidné. Dosud používané léky na spaní jsou široce rozšířenou lékovou skupinou, rozhodně se ale nedá říci, že jsou skupinou bezpečnou, a to především při dlouhodobém užívání.  Platí to hlavně o benzodiazepinových hypnoticích, ale nežádoucí účinky jsou poměrně výrazné i u novějších, tzv. “Z-léků”. Kromě rizika denní ospalosti je častým problémem vznik závislosti – proto se tyto léky nemají užívat déle, než měsíc. První známkou rostoucího rizika vzniku závislosti může být nutnost zvýšit po čase užívanou dávku. Po vysazení těchto léků může také dojít k tzv. rebound insomnii, kdy se nespavost navrací ve stejné, nebo ještě větší míře, než před léčbou. Vlastní nespavost se tedy dlouhodobým užíváním klasických hypnotik nevyléčí, jen se na čas potlačí její příznaky.

Pokud trpíte nespavostí, mělo by být vaším cílem obnovení přirozeného spánkového rytmu. K tomu může pomoci dodržování pravidel spánkové hygieny a psychoterapie, která je však během na dlouhou trať a ne pro každého je tato forma vhodná. Novou volbou jsou tzv. melatoninová hypnotika, na něž závislost nevzniká. Díky modernímu výzkumu léčiv vstupuje do praxe například melatonin, což je navíc látka tělu vlastní a má velký význam pro synchronizaci vnitřních hodin organismu s vnějším prostředím. Přispívá tím k fyziologickému střídání spánku a bdění. Naopak práce v pozdních večerních hodinách a současný pobyt v silně osvětlených prostorách může noční vylučování melatoninu omezit a narušit tak přirozenou tendenci ke spánku. Produkce melatoninu však kromě toho poměrně rychle klesá s věkem, například lidé kolem čtyřicítky ho vytvoří téměř o pětinu méně, než osoby ve věku kolem třicítky, lidé nad padesát let již téměř o polovinu méně. Proto také výskyt nespavosti ve vyšších věkových kategoriích roste. Podávání melatoninu ve formě léku může proto narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu. Léčba nespavosti je záležitost komplexní a měla by být každému pacientovi ušita na míru. Je třeba pátrat po příčinách nespavosti a hledat takové postupy, které nemocnému cíleně a účinně pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění. Proto se velmi doporučuje navštívit lékaře a poradit se s ním. Nakonec léky na spaní, včetně melatoninových hypnotik, může ze stejného důvodu předepsat na recept pouze lékař.Další informace o nespavosti najdete na www.dobry-spanek.cz

Pravidla spánkové hygieny:

1. Od pozdního odpoledne (4–6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí povzbudivě a ruší spánek.

2. Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3–4 hodiny před ulehnutím.

3. Lehká procházka po večeři může zlepšit Váš spánek. Naopak cvičení 3–4 hodiny před ulehnutím již může Váš spánek narušit.

4. Po večeři již neřešte důležitá témata, která Vás mohou rozrušit. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek.

5. Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol kvalitu spánku zhoršuje.

6. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje.

7. Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si a přes den ani neodpočívejte).

8. V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18–20º C).

9. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut.

10. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení.

Štítky