Geotermální elektrárny - 2.díl

V listopadu 2007 proběhla na Banskobystricku mezinárodní konference Geotermální vytápění. Kromě tepelných čerpadel zde byly prezentovány cenné informace z oblasti geotermálního vytápění a geotermálních elektráren.

Čas běží, technologie zrají, fosilní energie zdražují.  Německé firmy zde prezentovaly svoje cenné poznatky. Mezi nejdůležitější bych vložil:  pro geotermální elektrárnu v Německu postačuje teplota +100 stupňů celsia, aby produkovala elektřinu. To je velká změna. Dříve bylo nutno vrtat velké hloubky. 3 – 5 km. Abychom dosáhli teplotu + 200 stupňů celsia. Vodní pára pak hnala turbínu. Dnes, při použití kapalin z vypařovací   teplotou + 30 stupňů celsia, se požadavky na vstupní teplotu radikálně snižují. Pro Vaši informaci. Lze zjednodušeně tvrdit, že v hloubce 150 m je + 15 stupňů celsia.

Není šance vyrábět elektřinu z termální vody kolem + 30. Potřebujete termální vodu minimálně + 100 stupňů celsia k výrobě elektřiny. Jsou potřebné zvláštní turbíny. Konvenční turbíny pracují na páře. Pro tyto turbíny uvažovaná teplota je příliš nízká. Nízko teplotní turbíny běží s médiem s vypařovací teplotou od 30 stupňů (ORC-turbines) nebo se míchá voda se čpavkem (Kalina turbines). (Do 6 m hloubky se projevuje latentní teplo. Tedy sluneční záření. Až od hloubky 6 m lze mluvit o geotermálním teple. Teple ze žhavého zemského jádra.)

V Německu je nutno vrtat hloubky poměrně velké. Snaží se navrtat pískovec. Jen kolem Rýna je již vydáno 140 povolení, ke stavbě geotermálních elektráren. Je to velmi lákavé, spolehlivé a ekologické. Navrtáte díru do země. Místo těžby uhlí berete přímo páru a vyrábíte elektřinu. Žádné skleníkové plyny, žádné znečištění, žádná doprava uhlí „přes celou republiku“. A hlavně. Žádný nákup paliva pro elektrárnu.

Další velmi zajímavou informací je snadná dosažitelnost geotermálních hloubek v některých lokalitách. V roce 2003 vrtal jeden podnikatel u hotelu na Slovensku  geotermální vytápění. V hloubce 400 m narazil na tlakovou vodu. 9 – 10 atm. Ta zvedla vrtnou soupravu do vzduchu o 3 metry. Teplota + 32. Nyní je vrt ukončen cementovou zátkou. Zatím se využívá jen nedostatečně. Občas napustit venkovní, nebo vnitřní bazén teplou vodou. Některé geologické firmy mají potíže dotáhnout zakázku do zdárného konce. Ale možná bude chyba na straně investora. Někteří velmi bohatí lidé rádi neplatí. A to je pak lepší, najít si jiného zákazníka.  Přitom hotel platí ročně 5 milionů Korun za elektřinu a 3 za zemní plyn. Nyní navrhujeme investorovi dotažení akce do konce. Např. v Děčíně je geotermální vytápění používáno již několik let. S novým typem turbín, pracujících s chladivem, místo vodní páry, by se mohlo jednat o ekologickou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V České Republice se pod názvem obnovitelné zdroje nejčastěji myslí topení peletkami. Jak je to v Německu? Topení tepelným čerpadlem 80 – 120 Kč za GJ. Peletky 800 Kč za GJ. Jinak německo má ambiciozní plán. Do roku 2015 instalovat 1 milion tepelných čerpadel.

Německo nemá zájem být závislé na dovozu zemního plynu a ropy z politicky nestabilních oblastí, jako je Rusko, nebo Saúdská Arábie. Němci jsou chytří,  rychlí a důslední. To bylo vidět i z průběhu konference.

Myslím, že do 10 let, 25 % starostů slovenských vesniček a měst dostane otázku: „Pane starosto, Vaše vesnice ještě nemá geotermální elektrárnu? Proč?“

Autor: ing. Sýkora

zdroj: www.studnyvrty.cz

Související články:

Geotermální vrty, jodobromové lázně, geotermální elektrárna

Geotermální elektrárny 3. díl - Investice, výkon, návratnost 

Štítky