Topení tuhými palivy - odpovědi

Dotaz:

Dobrý den, bydlím ve 4  bytovce.  Ve sklepě máme velký kotel. Bojler 600 l. V topné sezoně jej ohříváme kotlem na uhlí, v létě  elektřinou. Vzhledem k mému povolání, nemohu chodit každé 2 hodiny přikládat. Jaké je řešení ?   BK  České Budějovice.

Odpověď:

Tato 6  bytovka je v Horní Lidči. Dříve ročně protopila cca 50  000,- Kč za uhlí. Obrovské sousedské potíže vznikaly při společném topení.  Jeden dolní byt se napojil na zemní plyn. Investice 70 000,- Kč, roční otop zemním plynem 1 bytu  33 000,- Kč. Zbytek bytovky instaloval automatický ekol. kotel. Protopí 30 000,- Kč ročně. Všichni dohromady. Přikládají 1 x za 3 dny. Teplou vodu mají každý svůj bojler na noční proud. V době, kdy se kotel instaloval – asi před 5 lety, byl noční proud ještě levný. Dnes už není.

Bytovka na obrázku ve Francově Lhotě  – 4 byty jsou vytápěny automatickým ekol. kotlem. PV 48. Roční náklady na 1 byt 3 + 1 jsou 8 000,- Kč. Ve velkých mrazech se přikládá 1 x za 3 dny. Vytápění kotle je programováno termostatem. Kotel má ekvitermní regulaci. Teplota vody v radiátorech je určována dle venkovní teploty. Radiátory jsou tedy stále teplé, což je velmi příjemné. Kotel má náběh na plný výkon do 3 minut. Zapaluje se 1 x ročně. Nevyžaduje vyvložkovaný komín. Podstatným  přínosem kotle je zlepšení sousedských vztahů. Obec je plynofikovaná. Kdo by dnes ale topil drahým zemním plynem ?

Takto se podporuje rozvoj venkova. A rozvoj české ekonomiky. Kotel nespotřebovává drahý dovozový zemní plyn. Pro ekologizaci tímto způsobem není nutno rozkopávat vesnice a zadlužovat obce drahou plynofikací.

Pro Vaše vytápění v Českých Budějovicích doporučuji taktéž ekvitermní regulaci, včetně přípravy teplé vody. Kotel bude v topné sezonně vytápět + připravovat teplou vodu, v létě pouze topit do bojleru.

Náklady na vytápění bytovky :

Cena za 1 kWh

Roční náklady na teplo: cca 180 q hnědého uhlí kostka  -  52 604 kWh tepla.

Toto vytápění šetří Vaši peněženku i  přírodu. Několik set těchto kotlů namontoval ST Kodek s.r.o během 10 let od Lipna přes Až,  až po Nízké Tatry. Kotel je tedy vyzkoušený, ověřený.

I V Praze je kotel 600 kW pro vytápění celého výrobního areálu.  Pro bytovku plně postačuje PV 48 o výkonu 48 kW.

Nedehtuje, nezanáší se, netrpí nízkoteplotní korozí. Čištění je snadné a rychlé. Návratnost investice do kotle je jen  1 až 3 roky.

Dotaz:

Dobrý den,  

chtěl bych se Vás zeptat na systém topení, který bych rád měl v našem rodinném domku. Základem by byla výkonná krbová vložka, jejíž teplo by vyhřívalo přímo i do ústředního okruhu s radiátory. Původně jsme zamýšleli současně připojit elektrický kotel, který by sepnul při netopení v krbu a v domě by tak udržoval stálou teplotu. Slyšel jsem ale o akumulačních vodních nádobách, které přímo v sobě mají topnou spirálu, fungují na noční proud a byly by snad alternativou ke kotli, pravděpodobně i lepší. Nemám ale zatím více informací; můžete mi prosím poradit?

Zamýšlíme ještě časem oběh přihřívat slunečními kolektory, ale to jen výhledově a systém by tedy jejich pozdější připojení měl umožňovat.

Děkuji mnohokrát předem,

S přáním příjemného dne

Ivo Paulík

Odpověď:

Dobrý den, klasickým problémem krbu je to, že má výkon cca 8 - 12 kW. V jedné místnosti. Je problém přenést tento výkon do ostatních místností. Děje se tak zpravidla teplovzdušnými rozvody.

+ rychlý zátop

- žádná akumulace

- přenášení hluku po celém domě teplovzdušným otopným systémem

Nebo teplovodním výměníkem v krbu. Tento může topit do radiátorů, nebo do aku nádoby.

Elektrické akumulační vytápění se dimenzuje takto : 

nezateplený rodinný dům 5 000 litrů

zateplený rodinný dům    3 000 litrů.

Cena elektřiny v akumulační sazbě se zdražila. Ještě před vánocemi byla 0,89 Kč/ kWh.Nyní to je 1,28 Kč/kWh. ( dle místní enewrgetiky). Akumulační sazba topí cca od 15 do 17 00 hod. A od 00 do 06 hod. 8 hodin denně.  Bylo by tedy možné regulovat vytápění tak, že co nenatopí solární kolektory přes den, v noci nahřeje akumulační elektřina. Jednodušší by bylo, z hlediska regulace,  ale vytápět přímotopným kotlem. Kotel by zapínal pouze při požadavku na vytápění. Přímotopná sazba je 20 hodin denně.

Cena elektřiny : do vánoc 2005  1,13 Kč/kWh

od 1.1. 2006   1,59 Kč/kWh .

Zdražování elektřiny znamená zkrácení návratnosti investice do solárních kolektorů. Jeden solární kolektor ( cca 1 x 2 m) Vám ohřeje denně 100 litrů vody. Celoročně Vám, dodá cca 750 kWh tepla. Pro přitápění by bylo vhodné cca 10 kolektorů Tixon, nebo deskových vakuových. Tyto mají v zimě o 20 % vyšší výkon, než obyčejné kolektory. Využívají i difůzního záření. ( při zatažené obloze). Pokud si můžete vybrat, podlahový otopný systém je vhodnější než radiátory pro solární kolektory. Stačí mu již teplota + 30 stupňů celsia. I obyčejné 3 solární  kolektory při současném počasí ( minus 15 stupňů celsia ) ohřejí vodu na cca 35 stupňů celsia u mých rodičů. 

Realizují se i podobné systémy : topení tepelným čerpadlem vzduch voda + teplovodní krb do akumulační nádoby.

Součástí tepelného čerpadla je elektrokotel.

Krb se pak používá spíše jako záloha, nebo dekorace. Běžný nezateplený rodinný domek spotřebuje ročně cca 30 000 - 35 000 kWh tepla. To je cca 20 - 30 kubíků dříví. To může být dost pracné, spálit toto množství dříví v krbu. Nehledě na prašnost,...Dříví musí být nejlépe 2 roky proschlé, aby mělo výhřevnost.   

Pokud by jste topil dřevobriketami, to můžete z důvodu ceny topit raději akumulační elektřinou.

S pozdravem Ing. Sýkora  

Dotaz:

Dobrý den,

díval jsem se soukromě na vaše stránky "Jak reagovat na zdražení plynu II" a musím vám říct, že vám tam chybí velice podstatný typ vytápění, kterým jsou těžká kachlová kamna. Topí se v nich dřevem a přikládá se jednou, max. dva krát za den.

S pozdravem

Henrich

Odpověď:

Děkuji za připomínku. Ono čím topit, je mnohem více možností. Například vyjetým olejem, ( kotel, který vydělává), trabantovým motorem na dřevoplyn ze slámy, větrnou elektrárnou, vodní elektrárnou, použitým fritovacím olejem, kogenerací na dřevo, plyn, oleje, rostlinné oleje,...rozvodné závody Vám ještě platí za dodávanou elektřinu, geotermálním vrtem 5 km hlubokým ( to má např. p. Slota na Slovensku) a pod.

Prioritně se zabýváme běžnými, snadno dostupnými úspornými a ekologickými zdroji tepla. Sám jsem mírně alergický na dřevo. Topili jsme s ním půlku života, vím o čem to je. Hodně mne nadzvednou obchodní fráze dealerů typu " dřeva je hodně a je zadarmo ". Ano, v lesích  je ho hodně. Ale jen přiblížení dřeva k silnici stojí tolik, že někteří lidí na Valašsko Meziříčsku si připravili  i 5 vleček dřeva a nechali ho v lese raději shnít.

Ne každý má možnost "celé léto" obětovat práci v lese a připravovat dřevo. Další  otázkou je skladování dřeva. Musí být 2 roky vyschlé. Tedy mít  u domu 3 letou zásobu dříví.

A i to může být problém. Pěstírna žampionů u Píšťanoch na Slovensku má dřevokotel 80 kW. Protopí ročně 25 tatrovek suchého dřeva. Oni jim ho přivezou suché a složí u budovy. Jenže budova je u potoka, dřevo během 14 dnů, dle tvrzení majitele, natáhne vlhkost. Topí tak vlastně mokrým dřevem. Tím zkracují životnost dřevoplynového kotle. Vědí, že kotel nebude mít životnost delší než 4 roky.

V jedné vesnici na Jižní Moravě "úspěšně řádil" dealer dřevoplynových kotlů. Prodal jich tam 16. No jo, ale Ždánický les je poměrně malý. V širokém okolí jiný les není. Takže dřevem stejně netopí.

Pan K. Mimoň měl dřevoplyn 40 kW. Dobrý, funkční, rád ho dá zadarmo. Byl problém ho uživit. Pracné, velká spotřeba dříví. Už ho nahradil automatickým ekol. kotlem PV 48.

Výš způsob topení se často používá na chatách v Bavorsku. Má jej i paní L. u Červenohorského Sedla. Má jej spíše jako dekoraci, zatrápí jen několikrát ročně. Už si instalovala tepelné čerpadlo ze studny. To je mnohem jednodušší a spolehlivější.

Můj děda měl doma v ČR  klasickou pec, velkou, středem celého domu, ve dvou místnostech. Přikládal mnohem častěji, než 2 x denně.  V mládí byl v Rusku v zajetí, tam topili sušenými kobylinci. ( Výkaly).   

Můžete nám prosím poslat foto a zkušenosti ? Jak velké kusy přikládáte, roční spotřebu, jak velký dům otápíte?

Děkuji

Ing. Sýkora

Štítky