Na Valašsku bývá obvykle studeno. V posledních letech však bylo poněkud tepleji. Lidé, kteří něco pamatují Vám však potvrdí, že se jedná pouze o dočasný přechodný teplotní výkyv. Otázka vytápění byla a je na Valašsku zásadní.
Toto je foto z dřevěnice Ve Valašských Kloboukách. Pechancova dřevěnica u Gymnázia. Dříve to bylo okresní město. Soudní okres Valašské Klobouky. Velmi významné. Po válce byl Vsetín jen o málo větší, než Valašské Klobouky. Teprve intenzívní výstavba paneláků na Vsetíně toto město výrazně zvětšila.
Valaši to měli dobře vymyšleno. Zatopili v peci. Topilo se v kuchyni, která byla oddělena od Izby. (obývacího pokoje). V izbě byla kachlová pec. V kuchyni bylo jedno ohniště , popř dvě – viz foto. Druhé ohniště mohlo sloužit k topení pod kotlíkem. Ohřev teplé vody, vaření polévek, gulášů,…
Teplo z 1. ohniště se využilo buď k vaření na plotně, nebo se přesměrovalo šubrtem do trouby, nebo se přesměrovalo do Izby. V Izbě tedy bylo čisto a teplo. Žádné ohniště, žádná špína, žádná prach. Do Izby se taky nechodilo každý den. Jen když přišle návštěva, popř. sloužila jako ložnice. Na peci se dalo i spávat
Pec měla obrovské akumulační schopnosti. To bylo důležité, protože tepelný odpor dřevěnic nebyl příliš velký. Dnes se nové dřevěnice zpravidla zevnitř zateplují. Při čištění bulo nutno vyndat troubu.
Koupíte – li starý dům, a budete – li chtít pec rekonstruovat, zpravidla bude tato rekonstrukce dražší než 40 000,- Kč. Ale stojí to za to.
Autor: Ing. Sýkora
zdroj: www.kodek.cz