Krby – vzduchové rozvody

Každá budova má jiné možnosti a jiné požadavky. Stejně tak každý investor je jiná osobnost. Proto „Dám si do domu krb, natáhnu vzduchové rozvody a budu to mít včetně rekuperace. Radiátory ani podlahové vytápění dělat nebudu,“ plánují pod dojmem reklamy někteří stavebníci. Je to tak jednoduché? Jaké jsou praktické zkušenosti se vzduchovými otopnými systémy?

Když jsem kupoval 2 komorový krb, kde poleno hoří 6 – 12 hodin, prodejce mi říkal: „ Taky jsem si kdysi kupoval krb.  Dal jsem ho domů a myslel jsem si: teď musím udělat horkovzdušné rozvody, napojení vodního výměníku,… apod. Pak jsem v něm zatopil.  Ihned se vyhřála 1. místnost. Pak jsem otevřel 1. dveře, pak druhé, pak třetí a bylo teplo všude.  A žádné rozvody už jsem nedělal.“ Nevěřil jsem mu, mám doma vzduchové rozvody na rekuperaci.  A na ty rozvody jsem chtěl napojit teplovzdušný krb.  Ale ouha, po dlouhém počítání jsme zjistili, že potrubí DN 130 mm mi přenese při 10 stupních celsia jen 0,5 kW!

A když uvážíme, že výkon krbové vložky je 11 – 16 kW, dle velikosti, tepelné ztráty dnešních rodinných domů jsou 6 – 11 kW, taky dle velikosti, snadno zjistíme, že vzduchotechnické potrubí by muselo mít velmi velké rozměry, abychom vzduchem výkon přenesli.  Vzduch, ve srovnání s vodou,   je velmi špatný nosič tepla.  Pokud máte vodní otopný systém, potrubím DN 50 mm snadno přenesete i 100 kW.  Tedy velmi značný nepoměr.  Prioritou u přenosu tepla krbové vložky je sálání.  Chce to opravdu krb umístit do centra budovy, nejlépe u „halových“ rodinných domků.  A teplo sálá samo do okolí, nebo do horních pater domu. 

Když jsme před cca 8 lety v jednom rodinném domku realizovali tepelné čerpadlo voda vzduch, ( vzduch -  vzduch jsem investorovi rozmluvil, ČR má jiné podnebí, než např. Oklahoma, v našich zeměpisných podmínkách to není moc dobrý systém), teplovzdušné rozvody v domě ho stály 260.000,- Kč. Výstup vzduchu z tepelného čerpadla do rozvodu je cca 600 x 600 mm.  A má to poměrně silný ventilátor.   Tedy opravdu jiné rozměry vzduchotechniky.  Investora jsem letos potkal, je spokojený, jen lituje, že nedal na mé rady a místo vzduchotechnických rozvodů nedal všude podlahové vytápění.

Jaké jsou další nevýhody teplovzdušných rozvodů?  Špatné odfiltrování vzduchu způsobuje komplikace. Jednak odborné firmy dávají malé rozměry filtrů.  Když např. topenářský expert p. Josef Tichý z Vizovic určoval filtr do vzduchotechniky, „násilím“ si prosadil místo odborníků vzduchařské firmy doporučovaných 400 x 400 mm  1000 x 1000 a ejhle, odpor vzduchu klesnul 5 x ! Na vzduchotechnických výústcích často vidíte černo od prachu. Taky chybná vzduchotechnika.  Velmi špatné bývá i použití vlnovce.  A vstup venkovního vzduchu do krbu? 

Jeden investor v Prlově ho musel vykopat z betonu ven. Spadlo mu do něj žhavé uhlí a navíc v zimě tak ochlazoval podlahu, že tato se rosila !   Tedy, chtělo by to nehořlavý materiál a  izolovat.

Krbové vložky v montovaných domech

představují problém. Investor v nich často zatopí jen jednou. Ihned přehřeje danou místnost, vyrobí tím saunu a víckrát už netopí. Ve zděných domech mohou část tepla akumulovat stěny, což u montovaných domů nelze.

Precipitace prachových částic

Neboli rozpečení prachových částic. Další možný problém teplovzdušných rozvodů krbů. Precipitace prachu se dříve řešila u škol, které měly parní topení.  Podíváte – li se na částečku prachu pod mikroskopem, je celkem kulatá. Potká – li se s teplotou parních radiátorů nad 90 stupňů celsia, napéká se. Vzniknou na ní ostré hroty. Ty vás pak škrábou v krku a způsobují pocit žízně.  Parní systém z tohoto důvodu není hygienicky vyhovující v místnostech pro děti.  A představte si, dokonce krbové vložky v ceně nad 50 000 Kč ( tedy drahé, značkové) mnohdy nemají vůbec řešenou filtraci vstupního topného vzduchu!

Ono, pokud topíte v krbu 1 x za týden, tak to moc nevadí. Pokud byste ale chtěli topit denně, mohl by to být problém.  Pak je opravdu nejlepší vzduchotechnické potrubí běžný pozinkovaný plech. Profesionální vzduchové rozvody, kdy vnitřní potrubí je alobal, mezitím je kamenná vata, pak zase alobal, je nevyhovující. Přesto že výrobce udává tepelnou odolnost + 160 stupňů celsia, doporučuji jej tam nedávat.

Zkuste si vzít kousek té vaty. Jak mi ukazoval p. Josef Tichý, ona Vám nad zapalovačem chytne!

Smrdí to, občas na kotelnách opravdu může i blafnout (zahořet).

Znám jednoho projektanta, asi bude nejeden, který se vzduchotechnickým rozvodům raději úplně vyhýbá. Říká: „znáte ten zatuchlý nepříjemný vzduch ze sálů?  Tak ten budete mít doma taky. Chcete to?“  A má vystaráno.

Nechci Vás strašit, jen chci upozornit, že vzduchotechnika není vůbec jednoduchá věc. Ani levná.  Pokud se jí můžete vyhnout, např. umístěním krbu do centra domu, udělejte to.  Mějte život jednoduchý.

Autor: Ing. Pavel Sýkora, Energetický auditor

Zdroj: www.kodek.cz

Související články:

Bezpotrubní rekuperace 

Dvoukomorový krb

Teplovzdušné solární kolektory

Peletkový kotel v Rožnově

Štítky