Sálavé teplo a krby

Znáte to. Když zatopíte v běžném ocelovém, nebo litinovém krbu na chatě, která je vychladlá, nebo jste v noci u táboráku, cítíte tepelné záření. Sálavé teplo. Pokud zvýšíte teplotu nějaké látky, látky si tímto zářením vyměňují teplo – předávají teplo okolí. Tedy tepelné záření.

Tepelné záření nemusí být světelné, i když, jak si pamatujete z fyziky, každá látka ohřátá nad 650 stupňů celsia svítí. Nevýhodou takového zdroje tepla je ovšem zima, která rychle nastane po uhasnutí ohně v krbu. Teplo se totiž nestihlo akumulovat ve stěnách a v podlaze. U montovaných domů ( dřevostaveb ) je situace ještě horší. Při zatopení v krbu se rychle přehřejí, což mnohdy nesprávně majitelé interpretují jako „perfektní tepelné vlastnosti domu“.

Obecně vám každý energetický auditor poradí, že naopak vnitřní tepelná akumulace domu, nebo bytu, dokáže lépe využít všech energetických zisků. Tedy zděné domy jsou výhodnější, než montované. To věděli dávno naši předkové i bez znalostí kvantové fyziky. Prioritou byly zděné domy, kdo na ně měl, kdo ne, tak masív dřevo. V každém ale byla velká pec. Na zámcích ještě dnes můžeme vidět obrovské krby, přes 3 patra, o váze několik tun. Takový krb, když se na podzim rozehřál, hřál pomalu do jara. Pec v domcích v podhradí měla ale několikanásobně vyšší účinnost, než otevřený krb v zámku, nebo na hradě. Dnes ovšem chceme všechno, krb (krásu, estetiku, pohled do plamene), ale i účinnost.

Tepelné záření je proud fotonů, který celkem dobře prochází vzduchem, po dopadu na pevnou látku, nebo kapalinu ji rozkmitá – ohřeje. Vzduchem prochází snadněji – pokud má menší rozkmit. Tedy pokud vychází ze studenějšího tělesa. Pokud vychází z krbu o teplotě např. 300 stupňů celsia, tepelné záření se špatně prodírá vzduchem“ – ohřívá vzduch. Rozpohybuje vám vzduchové proudy. Nepříjemně vysušuje vzduch a rozpéká prach. „Precipitace prachových částic. Což je proti hygienickým normám. Navíc je pak mnoho alergiků.

Pokud ale vychází tepelné záření z mastkového krbu, o teplotě 35 až 40 stupňů celsia, mnohem lépe se šíří do prostoru a ohřívá okolní předměty.Proto tedy mastkové krby hřejí lépe, než ocelové, nebo litinové. Ideální je pak podlahové vytápění. Mnohdy se používá mastek i pro podlahové vytápění, neboť tepelné záření je pak rovnoměrné.

Nejhorší variantou v praxi je pak infratopení. Panely na elektřinu, poskytující zonové vytápění. To byl velký hit před 15 lety, mnoho lidí po pár letech používání infrapanelů pracně dodělávalo radiátory do domů.Nejlepší sálavé vytápění je pak kvalitní podlahové vytápění. I primáři říkají“ Nohy v teple, nemoc v pekle.“

Mastek je vlastně měkký kámen, snadno opracovatelný, s obsahem kovu, Perfektně akumuluje teplo, má ale i výbornou tepelnou vodivost. Je to tedy ideální kamnářský materiál. Topíme – li 2 – 3 hodiny, mastková kamna nebo pec dokáží teplo vyzařovat dalších 20 hodin. Pokud jsou stěny prochladlé, pak samozřejmě méně. Mastek navíc pomáhá stabilizovat vlhkost v místnostech jako koupelny, sauny apod.

Sálavé teplo (zářivé teplo) je zdravé. Jeho nedostatek způsobuje únavu, deprese, ztrátu vitality i odolnosti. Naopak přítomnost sálavého tepla v bytě, nebo domě, přináší úlevu od chronické únavy pomocí stimulace krevního oběhu, zvýšením funkce metabolizmu a pomáhá tělu vylučovat toxiny. Sálání studených stěn a studené podlahy vede k zúžení cév. Teplé záření cévy rozšiřuje, tedy kůže pak stárne pomaleji, krevní tlak je nižší, objevuje se méně křečových žil, je menší výskyt srdečních nemocí a nemocí spojených s oběhovým systémem. Infračervené sauny lépe snižují tlak, než běžné léky,

Pokud si oblečeme více oblečení, nijak tím nesnížíme, aby k nám nedoléhalo studené záření stěn. Spíše tím odrážíme i to málo tepelného záření, které bychom získali, pokud bychom neměli svetr. Spíše jen my sami ztrácíme méně tepelného záření – méně vyzařujeme teplo do okolí.

Máme uvažovat o mastkových kamnech, nebo krbu?

Autor:Ing. Pavel Sýkora
Zdroj: www.kodek.cz

Související články:

Dvoukomorové krby

Tepelná pohoda

Štítky