Stavba krbu – hračka?

Zvolíte-li jako zdroj tepla v domě či bytě teplovzdušný krb, je třeba mít na paměti, že špatná instalace krbové vložky může zkazit sebelepší výběr konkrétního typu. Umístění, parametry komína, zajištění přívodu dostatečného množství vzduchu pro hoření a design obezdívky při zástavbě krbu do objektu. To vše je třeba promyslet, a přestože práci svěříme odborné firmě, je velmi užitečné těmto kriteriím alespoň trochu porozumět.

Prvním a nejdůležitějším je rozhodnutí o umístění krbu. Krb se nedoporučuje instalovat v místnostech o rozloze menší než 12 m2, v prostorách, kde je manipulováno s lehce zápalnými nebo výbušnými látkami, v místnostech s teplovzdušným topením s nucenou cirkulací vzduchu či místnostech s odsávací digestoří, neboť zde vzniká podtlak, kterým se mění tahové podmínky komínu. Technické řešení krbu v prostorách, kde jsou umístěna další zařízení pracující s otevřeným ohněm - sporáky, plynové ohřívače apod. je vždy nutno konzultovat s odborníkem.

Nutným předpokladem správně fungujícího krbu je samostatný komín s připojením dle ČSN 73 4201: 2002 o minimální účinné délce (tedy úseku od hrany sopouchu k hlavě komína) 6 - 7 metrů a o průměru 200 mm (v případě čtvercového průřezu o rozměrech 220 x 220 mm). Komín by měl být rovněž přímočarý, suchý a izolovaný (nejlépe vložkovaný), s tahem minimálně 12 Pa. Spojení odtahového hrdla krbové vložky se sopouchem komínového tělesa zajišťuje kouřovod o průměru 200 mm sestávající se z přímého potrubí a kolena. Zaústění kouřovodu do komínového tělesa je vždy pod úhlem 45° (pokud výrobce krbové vložky neuvádí jinak).

Pro dokonalé klima v místnosti je nezbytná možnost ventilace. Přívod spalovacího vzduchu musí být zajištěn dostatečnou velikostí místnosti a netěsností oken a dveří, nebo pomocí zvláštního vzduchového kanálu. Chladný vzduch je přiváděn do spodní stavby krbové obezdívky, ohřátý odváděn v horní části obezdívky neuzavíratelnou mřížkou nebo rozváděn i do dalších místností ohebným hliníkovým potrubím zakončeným uzavíratelnými mřížkami. Alespoň jedna mřížka však musí být vždy trvale neuzavíratelná, aby nemohlo docházet k nadměrnému přehřívání krbové vložky. Celková délka teplovzdušných rozvodů by neměla být větší než 12 metrů, délka jednotlivých větví by pak neměla přesahovat 4 metry. Teplovzdušné vedení musí být co nejvíce přímé, bez ostrých přechodů a s velkými poloměry. Ke zlepšení podmínek pro případnou samotížnou funkci teplovzdušného vytápění přispívá mírně stoupavá montáž teplovodů.

Po zvážení všech výše uvedených okolností a jejich eventuálním uzpůsobením k instalaci krbové vložky přichází vlastní zástavba do objektu. Pokud není v místnosti podlaha z nehořlavého materiálu, je nutné krb umístit na nehořlavý základ - nejčastěji beton či dlažbu. Nehořlavá podložka musí přesahovat půdorys ohniště nejméně o 800 mm ve směru kolmém na otevíratelnou stěnu a o 400 mm v ostatních směrech. Spotřebič musí být postaven na podlaze s odpovídající nosností - pokud tomu tak není, je nutno zatížení od krbové vložky a obezdívky rozložit vhodnou metodou, např. pomocí betonové desky, plechu, popřípadě překladů. Krbové těleso je nutno též tepelně izolovat. Pro nehořlavé stěny je to izolace 6 cm; pro nehořlavé stěny o síle menší než 11,5 cm tepelná izolace 10 cm. Pro okolní stěny z hořlavého materiálu a pro nosné stěny ze železobetonu je nutné provést tepelnou obezdívku (např. pórobeton, plynosilikát) o síle 10 cm do výšky min. 20 cm nad zaústěním kouřovodu. Těleso krbu by mělo být odstíněno tak, aby teplota na povrchu obezdívky nepřekročila 85 °C.

Při instalaci je nutné vždy řešit přívod externího vzduchu pro spalování, a to přímým napojením na přírubu (u krbových vložek, které přírubu mají) nebo vyústěním v prostoru obezdívky. Pro docílení správné cirkulace vzduchu je nutné dodržet vzduchovou mezeru o velikosti 6 – 8 cm mezi krbovou vložkou a izolovanou stěnou (čím je mezera větší, tím pomalejší je proudění vzduchu). Také je nutné dodržet umístění výstupních mřížek ve vzdálenosti 30 – 50 cm od stropu. Falešný strop musí být umístěn nad horní hranou výstupní mřížky a vzniklý meziprostor musí být odvětrán mřížkou.

Každá krbová vložka se při instalaci obezdívá, a právě obezdívka hraje důležitou roli ve finálním vzhledu celého krbu. Bývá prováděna dle individuálního přání zákazníka, vždy je však třeba, aby ji tvořil výhradně nehořlavý materiál. Případné (kovové) římsy a jiné estetické prvky ze dřeva, umístěné v nebo na obezdívce, je nutné oddělit buď vzduchovou mezerou 1 cm, nebo izolační podložkou z nehořlavého materiálu. Samotné kovové římsy se nikdy nesmějí přivařit ke krbové vložce - jejich vzdálenost od otevřených dvířek krbu musí být alespoň 1 cm. V místech, kde není kovový plášť izolován, je mezi krbem a obezdívkou nutné vytvořit dilatační spáru.

Krby společnosti STEKO lze zazdívat dvěma základními způsoby. Mokrá obezdívka je provedena klasickým způsobem - cihly, případně kámen, jsou spojeny maltou a z venkovní strany omítnuty. Ozdobnými prvky mohou být keramické kachle, dřevěné římsy apod. Suchá obezdívka je poskládána z dílů do výšky horní římsy. Díly stavebnice jsou sesazovány a lepeny k tomu určenými tmely a lepidly. Jednotlivé kusy mohou být vyrobeny z betonových tvarovek, kamene, mramoru či keramických kachlí. Vnitřek stavebnice musí být dostatečně izolován nebo samotná stavebnice musí být odolná vyšším teplotám. Horní část suché obezdívky tvoří kovová kostra, na níž jsou připevněny panely z nehořlavého materiálu.  Celek je nakonec omítnut odolnou např. minerální omítkou. 

Připojení krbové vložky ke komínovému průduchu smí být provedeno se souhlasem kominické firmy, která rovněž vydává osvědčení o stavu komínu. Instalaci a obezdění krbových vložek včetně rozvodů vzduchu doporučuje společnost STEKO svěřit odborné firmě, která odvede kvalitní práci.

Štítky