Zvyšujeme účinnost krbů – III.

Jaké jsou praktické zkušenosti s těmito krbovými teplovodními výměníky? Proč se krbařské firmy těmto výměníkům vyhýbají „jako čert kříži“.

Neřeknou Vám to otevřeně, budou tvrdit, že mají moc práce, ať se obrátíte na někoho jiného.  Ale tuší nemalé problémy. Dle p. B. Petrůje, topenářského odborníka, dojde vždy k poddimenzování akumulační nádoby. Krb je výkonové nestabilní zdroj tepla. Pokud do něj naložíte, máte ihned obrovský výkon. Vodní výměník se začne ihned přehřívat. Zpravidla bývá poddimenzovaná  akumulační nádoba. Pak se systém začíná ihned přehřívat jako celek.

Dle p. Petrůje, je problém uchladit výměník okamžitou spotřebou v radiátorech. To by se muselo instalovat velmi silné oběhové čerpadlo. Tento výměník má např. p. Borošinec. Pohon oběhového čerpadla teplovodního krbové výměníku má zálohován baterií se střídačem. A sám říká, „není to snadné, topit v tomto krbu. To bych musel neustále u něj stát, a udržovat konstantní výkon“. Má štěstí, že krbem topí do akumulační nádoby solárního systému o objemu 1000 l. 

Jednou z cest, je poddimenzování výměníku. Ale to Vám pak teplo utíká do komína. Není tedy snadné, zvláště kvůli agresivitě spalin z biomasy, „dělat z krbu kotel“. Opravdu nejvhodnějším materiálem, bude asi nerez.

Investor si ušetří hodně starostí, vyhne – li se tomuto řešení. Takže nejkrásnější, a nejspolehlivější a nejpříjemnější, bude asi otevřený krb :