Podle lidových pověstí se kousek libečku dával mladým děvčatům do koupele, aby nalezla v dospělém věku zalíbení u mužů. Proto byl libeček symbolem lásky. Moravské hospodyně kladly libeček pod husu, aby se jí housata dobře líhla. Kravám se zase dával s chlebem, aby jim nikdo mléko neodebral. Kořenila se jím polévka "oukrop" nebo jiné bramborové polévky, hlavně kolem velikonoc, kdy bývalo zvykem sníst něco zeleného. Lidově se nazývá " české maggi".

Dnes se jeho pěstování opět obnovuje hlavně vzhledem k jeho cenným biologickým i léčivým vlastnostem.

Pěstování

Mohutná, vytrvalá bylina s větvitými kořeny až 200cm vysoká. Lodyha je oblá, ryhovaná, nahoře větvená. Listy jsou řapíkaté, peřenodílné i nedělené, kopinaté, podobné celerovým. Žluté květy tvoří okolík. Plodem jsou žlutohnědé dvounažky. Celá rostlina je silně aromatická a zapáchá po celeru. Kvete v červenci a srpnu(pokud sbíráme nať, neměla by kvést). Pěstuje se ze semen nebo dělením starých rostlin. Pokud jej chceme vysévat z přímého výsevu pak je vhodné do hlubokých vlhkých půd, snáší polostín. Semena zpočátku pomalu klíčí, proto doporučujeme vysévat se značkovací plodinou. Předpěstované sazenice se vysazují na vzdálenost 50x 50 cm na jaře do hlubokých, dobře vyhnojených půd. Pro potřebu kuchyně bohatě stačí jedna rostlina.

Libeček jako koření

Libeček lékařský - je nejen koření, ale i léčivka. Kořeny obsahují silici, kumariny. Podporuje činnost srdce, jater a zažívání. Jako koření se používají listy. V kuchyni je oblíbený a používá se čerstvý nebo sušený do polévek, omáček a masovým základem, karbanátků, nádivek, rajčatového salátu, luštěnin, bylinkových másel a zlepšuje chuť dušeným masům. Používá se jako koření do masitých, zeleninových, bramborových i luštěninových polévek, nejlépe čerstvý, ale můžeme použít i sušený. Je součástí mnoha kořenících směsí. Výhodné je také jeho použití pří vaření starších brambor na jaře, dodává jim svěží vůni a odnímá různé vedlejší pachy a příchutě, které získaly v důsledku dlouhodobého skladování. Hodí se nadrobno pokrájený do nádivek, mletých mas, k dušeným masům na zelenině, zvláště ke skopovému masu, do tvarohu, pomazánek, do rozmanitých omáček k masu, do všech polévek s výjimkou mléčných. Je velmi aromatický, do polévky stačí několik lístků.

Semena libečku se přidávají při nakládání zeleniny a hub. Sušený libeček drtíme až před použitím. Uchováváme jej v dobře uzavřené nádobě, která nepropouští světlo, jinak by ztratil barvu a vůni.

Sušený libeček drtíme až před použitím. Uchováváme jej v dobře uzavřené nádobě, která nepropouští světlo, jinak by ztratil barvu.

Lilkové ragú:

 3 li1ky, 4 rajčata, 4 papriky, 4 polévkové lžíce oleje, 1 cibule, stroužek česneku, nadrobno posekaný list libečku, nastrouhaný sýr, máslo.

Lilky, rajčata a papriku oloupeme, očistíme a nakrájíme nadrobno. Cibuli nakrájíme nadrobno, přidáme rozetřený česnek a na rozpáleném oleji opražíme.

Přidáme zeleninu, sůl, pepř, nadrobno posekaný libeček a necháme na mírném ohni dusit asi 10 až 15 minut. Směs dáme do ohnivzdorné mísy, posypeme sýrem, pokapeme máslem a necháme zapéct do zlatohněda. Podává se s chlebem.

Libeček  jako léčivka

Vůně trošku připomíná celer a chuť je kořenitá, zprvu nasládlá, pak nahořklá. Jako koření se užívají především čerstvé, ale i sušené listy, pokud možno mladé. Kořen i nať je jsou léčivé.  Někdy se jako koření používá i kořen a semena.

Libeček obsahuje hlavně silici s terpineolem. Dále furokumariny, vitamíny C, A, hořčiny, pryskyřici, cukry, organické látky.

Podporuje vylučování solí z těla, povzbuzuje sekreci trávících šťáv, podporuje činnost žlučníku, mírní nadýmání, údajně mírní i únavu a vzpružuje nervovou činnost.

Celá rostlina obsahuje silice, které zvyšují diurézu (vylučování moče).

Proto by větší množství libečku neměl konzumovat ten, kdo má nemocné ledviny. Libeček podporuje funkci zažívací soustavy, zvyšuje chuť k jídlu, snižuje plynatost, zmírňuje žlučníkové koliky a podporuje vylučování žluče.

Nálev se připravuje z jedné kávové lžičky drogy na šálek vody. Pijí se 2 až 3 šálky denně. Ovšem i ten, kdo má zdravé ledviny měl by pít nálev z libečku jen několik dní a poté na několik dnů přerušit. Rovněž se nedoporučuje těhotným ženám.

Při mírném kataru močového měchýře, např. z prochlazení, je doporučován odvar ze směsi: list medvědice 25 g, kořen libečku 25 g, semeno lnu 25 g, kořen bedrníku 25 g. Pijí se 1 až 2 šálky čaje denně.

Libeček se uplatňuje i v jiných čajových směsích při zánětech močových cest, např. stejným dílem s listem břízy a přesličkou. Ke zmírnění přílišného pocení je vhodná směs: kořen libečku 50 g, list šalvěje l0 g. Kávovou lžičku směsi přelijeme 250 ml vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme vlažný 3krát denně.

Lidová kosmetika doporučuje libečkový kořen jako přísadu do prokrvujících koupelí mírně dráždících kůží a do koupelí na nohy k odstranění nepříjemných plísňových onemocnění mezi prsty.

Je vidět, že libeček je rostlina, která by neměla chybět na žádné zahrádce, protože její pěstování je nenáročné a její využití mnohočetné.